Summer Lovin'

8. dubna 2013 v 20:07 | Avey.


Olivia Stanford. Jméno, které se mi vrylo do paměti. Její blond vlasy vonící po ananasu. Její kokosová vůně, která se za ní nesla, vždy když vstoupila do místnosti. Její modré oči,které se na mě upírali, když se smála. A nakonec - její rty. Přesně si pamatuji jejich hebkost a to, že vždy chutnali jako jahody.

Ležel jsem na lehátku u bazénu znuděný tím, že musím letní prázdniny trávit s rodiči na Floridě. Pryč od všech kamarádů. Voda v bazénu byla, protože tu nikdo nebyl. Bylo to celkem jasné, protože v šest tu asi moc lidí nechodí.
Ale potom přišla ona.
Zabalené v dlouhém červeném ručníku, tak že jí koukali jen ramena a kolena. Byla drobná a křehká. Její světlá kůže skoro zářila s osvětlením z bazénu. Stoupla si k jednomu lehátku, celkem daleko ode mě a sundala si ručník. Odhalila tím oranžovo zelené dvojdílné plavky. Blond vlasy ji spadali těsně nad zelenou šňůrku od plavek pod lopatkami. Mým směrem se ani jednou nepodívala. Asi si ani nevšimla, že tu není sama. A já přitom toužil po tom, aby se na mě podívala a já mohl zjistit barvu jejich očí.

Slíbili jsme si, že si budeme psát a volat. Ale od doby, co jsem se vrátil se mi ani jednou neozvala. Přitom já ji odeslal už asi pět SMSek. Nervózně jsem přešlapoval po pokoji s mobilem v ruce a každou chvilku ho kontroloval. Tolikrát mě napadlo ji znovu napsat, ale ovládl jsem se. Nechtěl jsem přeci vypadat jako stíhačka.

Když jsem odpoledne přišel k bazénu, hned jsem pátral po blond vlasech a světlé pokožce. Bohužel tu nebyla. Ještě chvíli jsem ji vyhlížel, ale nakonec jsem si vzal časopis, který si přinesla sestra a nechal se zaplavit problémy patnáctiletých,které ve většině byli vtipné.
Nepatrně jsem náhlednul přes časopis jestli už nepřišla a můj pohled sjel přímo k ní. Ležela na stejném místě jako včera a četla časopis. Možná i ten stejný jako já. Vlasy měla vyčesané ve vysokém culíku a na sobě stejné plavky jako včera. V pohledu na její oči mi bránili černé sluneční brýle. Ona vážně asi nechce, abych viděl její oči.
Posbíral jsem všechno svoje sebevědomí a sedl si na lehátko, které bylo vedle ní. Neuhnula pohledem od svého časopisu. možná si ani nevšimla, že jsem si přisedl.
"Ahoj." Pozdravil jsem ji a ona sklonila svůj časopis do klína.
"Ahoj?" Nejistě mě pozdravila a já mohl vidět, jak její tváře zčervenali.


Divil jsem se tomu, že jsem vážně přiměl tu holky, aby se mnou trávila čas. A řitom byla tak plachá. Její roztomilost byla tak sužující, protože já měl pořád chuť ji políbit.
Pořád.
A když se začala červenat ještě se to zhoršilo.
Nebo jsem ji chtěl obejmout. Její bledá kůže po tom přímo volala. Ale já jsem gentleman.

"Louis, kam to jdeme?" Zeptala se Olivia, když jsem ji držel za její jemnou ruku a táhl ji na jedno místo, které jsem objevil, když jsem byla běhat.
"Překvapení." Usmál jsem se a ona mi to opětovala. Ve tvářích se jí objevili dva dolíčky. A u mě se znovu objevila neuvěřitelná chuť ji políbit. Její světle růžové šaty za ní vlály a bílé žabky cvakali na chodníku. V jejích krásně modrých očích jsem mohl vidět pobavení. Protáhl jsem nás jednou uličkou a ocitli jsme se na pláži. Bylo to tu krásné. Písek a průhledný oceán.
"Páni." Vydechla. Já ani na chvíli neváhal a vzal ji do náruče. Se smíchem mě chytla kolem krku a z nohou skopla svoje boty.
Skočil jsem do vody a její šaty se jí přilepili na tělo.Z vlasů ji kapala voda do očí. Olivia svým pohledem sjela na mou hruď, kde bylo obtáhnuté moje modré triko. Kousla se do rtu a potom se mi podívala do očí. Ruce jsem ji položil kolem pasu a ona mi je zahákla za krkem. Pomalu jsem se k ní naklonil a políbil ji.
Tak a to bysme měli.
Náš první polibek.

Naštvaně jsem kopl do nohy od postele a potom se jen bezmocně svalil do postele. Mobil byl stále tichý. Olivia se stále neozvala. Bylo to skličující. Zavřel jsem oči a nechal se zaplavit vzpomínkami na krásnou Olivii.

Pevně jsem ji držel ve svém náručí. Ona mi tiše vzlykala do trika a já ji krouživými pohyby maloval kruhy na záda.
"Neplač. Zavoláme si. Budeme si psát." Utěšujíc jsem ji šeptal do vlasů a cítil jsem, jak se sevření kolem mých boků zvětšilo.
"Já tě nenechám jít." Zamumlala.
Loučení. Vždycky bylo těžké. Zvlášť, když už se možná nikdy neuvidíme.
"Napíšu ti. Zavoláme si."Odtáhl jsem se od ní a věnoval ji poslední sladký polibek. Potom, protože na mě už zavolala rodina, jsem se otočil a odešel k terminálům.
A potom zpět do Londýna.

Ráno jsem se probudil s divným pocitem. Zapoměla už na mě? Na naše sliby? Nebo proč tam pořád zpráva není? Pamatuje si vůbec, kdo je Louis Tomlinson? Ospale jsem si oblékl tmavě modré džíny s černým trikem. Prsty jsem si přejel po hnědých střapatých vlasech a můj účes byl hotový.
Školní den může začít.

Zaklapl jsem svou skříňku o první hodině a zastrčil ruce do kapes. Kolem mě pořád poskakoval můj nejlepší kamarád Harry a snažil se mě rozveselit. Sice to moc nechápal, ale to bylo proto, že on to nikdy necítil. Nikdy se bláznivě nezamiloval do žádné holky. A už vůbec ne, aby byla z jiné země.
"Hej..na škole je prý nějaká nová holka." Promluvil z ničeho nic Harry.Jen jsem ledabyle pokrčil rameny. Když mě tak napadá..Olivia mi nikdy neřekla odkud přesně je. Ale silný americký přízvuk ji prozradil. Zase jsem znuděně strčil ruce do kapes a sklonil hlavu. Procházení chodbou bylo celkem nebezpečné, ale já neměl chuť zírat na táře svých spolužáků.
Potom do mě, ale někdo vrazil. Kolem ní byli dvě holky ze studijního výboru, takže nejspíš nová studentka. Můj pohled putoval přes její drobnou postavu, blond vlasy až k modrým očím. Zastavilo se mi srdce. Zase jsem měl všechno na dosah. Všechno, co jsem chtě právě stálo přede mnou. Olivia Stanford.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama