Romeo - 2.díl

26. března 2013 v 14:22 | Nana. |  Romeo

Moc se za ty dva měsíce nezměnil. Nikdy jsem si ho moc neprohlížela,ale zdá se mi stejný.
"Nejsem žádný trdlo." odsekla jsem a narovnala jsem si šaty.
"Co tu děláš? Ty jsi brečela?"
Spojila jsem svůj pohled s tím jeho a vzpomněla jsem si, proč mu všichni říkají Romeo. Jeho postelí, autem a boxerkami prošla půlka New Yorku. Možná by se mu mělo říkat Don Juan a ne Romeo,ale ty jeho řečičky jsou tak nechutně romantický a kažád je jeho. Slyšela jsem jednou jak balil Louisu Walestownovou a nechápu, kdo by tohle všechno sežral. Možná to dělá ta čokoláda v jeho očích nebo ta sexy energie , co z něj přímo sálá. Co to k sakru mělu? Je v tom fakt dobrej.
"Do toho ti nic není." sykla jsem a otočila jsem se.
"Ty jsi Alexa, vid?" pokračoval dál v čemsi,ale já už se neohlížela a kráčela jsem směrem k třídě.
"Mám něco lepšího, než je ten tvůj cvokař." popadl mě za zápěstí.
"Co si to vůbec dovoluješ?" snažila sem se vymnknout,ale s ledovým úsměvem mě vedl do protějších dveří s nápisem Páni.
Do nosu mě okamžitě praštil smrad moči a salámu. Bylo to tam počmárané a nechutnější než jsem si kdy mohla představit.
Hlavně klid Alexo.. Klid.
Pustil mě a ohl se pro něco pod umyvadlo. Nešlo se nepodívat na jeho až příliš hezky tvarované pozadí nasměrované přímo na mě.
"Po tomhle už nebudeš potřebovat žádnýho cvokaře." otočil se s pytlíčkem s jointy.
"Tak hele.. Nevím odkud víš, že chodím na terapii,ale je to naprosto normální věc. Všichni slavní mají terapeuta. A tohle já nedělám." zvedla jsem pyšně bradu.
"Každý tu o tobě ví všechno. Co není, může být." mirkl a jeden si strčil za ucho.
"Tohle já.." Chtěla jsem ho odmítnout,ale došlo mi, co jsem vyprávěla odrazu v zrdcedle na záchodcích.
Být jako oni. Normální.
Usmál se a škrtl sirkou. V šeru zamlžených oken se rozzářil plamínek. Chytil mě znovu za ruku a já měla v plánu mu jí okamžitě vytrhnout,ale on do ní vložil doutnající joint a druhou rukou mě chytil kolem krku. Pohnul mojí rukou a hlavou směrem k sobě dokud jsem to nesvírala mezi rty.
"Popotáhni." šeptl.
Proč tohle dělám? Proč tohle dělá on? Má mě v plánu zkouřit a svést? To je tak... sexy.
"Ještě víc." šeptl znovu a mě začínal připadat najednou neodolatelně nádherný.
Vlasy měl nalakované do špičky a jeho pásek se dotýkal mého břicha, kolem nás se plazily pampelišky a stály jsme na fialovém koberci z obilí,které mě lechtalo kolem kotníků.
"Oni se ti nijak neposmívají, jak si myslíš." vyšlo z jeho úst,které byly ve skutečnosti dva oranžový hadi.
"Holky ti závidí a kluci tě chtějí, ty to jenom nevidíš." pokračoval a hladil mě po louce mé tváře.
"I ty mě chceš?"
Změnil výraz ve tváři a opřel mě a voňavou zeď z lízátek, chtěla jsem jí olíznout. Soustředil se na moje oči jakoby mi po obočí lezli brouci.
Moji nohu vedl po jeho boku a začal se mě dotýkat...

Smrdí tot u a nedokážu identifikovat místo, kde jsem. Aha.. Kabinka pánských záchodků. Co tu dělám? Zamžourala jsem a podívala jsem se na to, na čem ležím.
Ne, ne, ne!
Proč ležím se shrnutými šaty na Romeovi?! Hlavou mi probleskly vzpomínky. Kolik je hodin? Škubla jsem sebou a podívala jsem se na levé zápěstí. Půl šesté?! Panebože!
Vyskočila jsem a v hlavě se mi rozbyl tiséce skleniček. Začala jsem zmateně hmatat po celém svém těle a doufala jsem, že se nestalo to, co si myslím.
Ježiš..já nevím!
Tenhle poklad bych rozhodně nechtěla darovat někomu jako je on. Podívala jsem se na něj, ležel hlavou opřený o záchodovou mísu, vlasy měl rocuchané a triko leželo vedle něj na zemi. Kalhoty měl rozeplé stažené trochu dolů. Prosím ať to není pravda.
"Ahoj kočičkoooo.." otevřel oči.
"Nikdy! Nikdy mi tak neříkej!"
"Ještě před pár hodinama si to přímo vyžadovala." mrknul a posadil se. Svaly na jeho bříše se naply a vytvořily pohled pro bohy. Co to melu..........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama