Irresistible - 3.díl

26. března 2013 v 14:31 | Avey. |  Irresistible

Upnuté černé krátké šaty, do kterých mě Chantelle navlekla byli skoro jako peklo. Zakrývali sice celý můj výstřih, ale byli pod zadek. Pod zadek! Od šestý třídy nenosím nic krátkého. Když si vezmu sukni, tak minimální délka je nad kolena. A navíc jsou příšerně přiléhavé! Nic tak přiléhavého jsem ještě na sobě nikdy neměla.
Když, ale přišla s botami na dvanácticentimetrovém musela jsem už zasáhnout.
"Ne, ne, ne a ne. Já si tyhle boty nevezmu!" Rázně jsem kroutila hlavou s rukama založenýma na prsouch.
"A jaký boty si teda vezmeš?" Nadzdvihla obočí a před obličejem mi mávala botama.
"No..tenisky?" Začala se bláznivě smát, ale hned zvážněla.
"To myslíš vážně?" Ledabyle jsem pokrčila rameny a obula je. Může být ráda, že mám ty šaty! Ona sama si na sebe vzala bledomodré šaty na tenké ramínky, nad kolena. Proč ona může a já ne? Na tup árty se mi vůbec nechtělo. Neměla jsem představu o tom, co bych tam dělat. Chantelle, ale jo. Chce sbalit nějakýho kluka a nejspíš se s ním vypsat v nějaký ložnici. Jo, to rozhodně nevypadá i jako můj plán. Asu budu sedět někde v rohu v místnosti plné sexuálního nápětí.
Nic jsem si nepřála víc.

--
Zastavili jsme před velkým rodinným domem, před kterým se zdržovalo několik puberťáků a alkolem nebo cigaretami. Pozorovala jsem je jen zpoza okýnka, ale věděla jsem, že kolem nich budu muset projít a bohužel jim ukázat své odhalené nohy.
Když jsem vystupovala, snažila jsem se tu sukni schrnout, co nejníž, ale bouhžel, sukně se vždycky vrátila na původní místo.
"Pojď už!" Ozvala se zdruhé strany pronikavý hlas Chantelle a já trhnutím hlavy odvrátila zrak od šatů.
"Jo vždyť jdu." Zamrmlala jsem si pod nos a pomalu se vydala za ní. Když jsme procházeli kolem "pochybných týpků" cítila jsem na sobě několik pohledů, které jezdily po mých nohách vzhůru a zase nazpět. "Hele Chantelle..kdo tuhle párty vlastně pořádá?" Chantelle chytla kliku od vchodových dveří a potom se na mě podívala, usmála se a pokrčila rameny.
"Nevím. Někdo ze školy. Pojď!" Zatáhla mě za zápěstí a tím mě dostala sovitř domu. Bylo to tu hlučné, přeplněné a .. špinavé. "Ouh..támhle je Johny. Víš, ten o kterým jsem ti vyprávěla. Nebude ti vadit, když teď půjdu za ním?"
"Ne, v phodě." Usmála jsem. "Budu v pohodě. Fakt." Pohladila jsem ji po paži, když na mě hodila svůj pohled ála "vážně s mi nechce tě tu nechat, ale já ho fakt chci" . Věnovala jsem jí ještě jeden úsměv a ona se pak ztratila v davě. Ramena mi klesla já nevěděla, co dělat. Rozhodla jsem pro tu variantu, kvůli které jsem přišla. Alkohol. Jedině tak se vám to pojebaný sexuální napětí ignorovat.
Rodiče toho kluka, co to pořádá měli úžasnej výběr. Tolik lahví..to bylo jako alkoholický sen. Červené kelímky se povalovali všude kolem a tak jsem si prostě jeden vzala a nalila něco,co příšerně smrdělo, ale vypadalo to zajímavě. Jednoduše jsem po okraj nalila a odešla zpět do centra dění. Posadila jsem se na gauč a k ústům přiložila kelímek. V krku se objevilo to odporné štípání. Trochu jsem se zakuckala, ale někdo mi poplácal po zádech. Potom se pod tím "někým" prohnul gauč a už ten "někdo" seděl vedle mě.
"Ahoj." Usmál se tím úsměvem, při kterém se mu ve tvářích vytvoří jamky.
"Ech..ahoj, Colline." Stydlivě jsem sklonila hlavu. Ponížení rostlo. Vážně jsem se musela dusit zrovna před ním?! Přes jemnou mlhu, kterou tu vytvořili kuřáci jsem musela přihmouřit oči. Ale i tak jsem vyděla, jak dokonale oblečený je. Černé džíny, ve kterých měl zastrčený jeden cár bílé košile, kterou měl u krku odepnutou.
"Bavíš?" Tím znovu upoutal mou pozornost a já si všimla, že si nejspíš uvědomil, že si ho prohlížím.
"Vlastně..ne. Nebaví mě párty." Pokrčila jsem rameny a opřela se o opěrku.
"Ou a co bys dělala radši?" Naklonil se ke mě blíž. "Muchlovala se v ložnici rodičů tvého spolužáka jako tcoje kamarádka?" Zčervenala jsem, ale neodklonila jsem hlavu.
"Ne..já nejsem jako ona." Zašeptala jsem do jeho ucha a potom se zvedla způsobem, aby se mi nevyhrnula sukně. Bez toho aniž bych se ohlédla, i když jsem cítila jeho pronikavý pohled jsem odešla.

Stála jsem na verandě s husí kůží a koukala na osvícený bazén. Ani jsem se neohlédla, když jsem slyšela jak se dveře od terasy otvírají. Po chvíli se kolem mých paží obmotali něčí ruce. Podle vůně jsem přesněla věděla čí jsou.
"Co tady děláš, Tristane?" Zašeptala jsem.
"Co tady děláš ty? Neměla bys být ve vnitř a bavit se?" Mluvil tichým hlasem a působil tak něžně.
"Víš, že mě párty nebavěj." Pokrčila jsem rameny a dál se dívala na bazén a vdechovala vůni chlóru.
"Ale tady je zima..tam je teplo."
"Tady je klid..tam je narváno. A ty bys měl vědět, že nemám ráda přecpané prostory." Otočila jsem se směrem k němu. Jeho Rozepnutý poklopec, vyhrnuté triko nad bok a rozcuchané vlasy jasně vypovídali o tom, co dělal. Musela jsem od něj odvátit zrak jinak by viděl tu bolest.
"Ach..Ettie." Povzdechl si a vtáhnul mě do silného objetí. Okamžitě jsem mu obmotala ruce kolem pasu a statečně držela slzy. "Slibuju, že se ti budu víc věnovat, ale Charlie.."
"Co Charlie? Charlie, co?!" Rozkřikla jsem se a zaklonila hlavu, abych mu viděla do tváře. "Vždycky je to Charlie..když mi umřel táta, parťák na laborky, když potřebuju objetí..jsi s ní.." Selhával mi hlas a já se pomalu začala rozvlykávat. "Já s tebou byla, i když jsi nosil rovnátka a tvá pleť nevypadala jako teď. Já jsem s tebou byla než jsi ukázal svůj talent ve sportu. Já jsem tu pro tebe byla pořád, ale ty tu pro mě nejseš vůbec." Obešla jsem ho a přešla přes ukřičený dav. Musím domů. Nemůžu na Chantelle čekat.

Přidala jsem do kroku, když jsem si všimla, že za mnou jede auto. Že jede pomalu jako v hororu. Málem jsem skočila do příkopu, když zastavilo vedle mě.
"Nastup se." Ozval se klučičí hlas a dveře spolujezdce se otevřely. Dívala jsem se do jeho úžasných očí a potom jsem přikývla. Moje šaty byli moc krátké a mě byla zima.
"Děkuju, Colline." Zavřela jsem dveře a opřela se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama