Irresistible - 18.díl

26. března 2013 v 14:54 | Avey. |  Irresistible

Už jsou to dvě hodiny, co jsem zalezlá v posteli.
Dvě hodiny, co mi ve sluchátách hrajou dojemný písničky.
Jedna a půl hodina neustálých vzlyků. Na víc už nemám sílu.
A co byla další kudla do zad?
Když Chantelle šla za Tristanem a pořád se od nich ozývají mlaskavé zvuky, smích a šepot.
Možná jsem zbytečná. Všem na obtíž. Možná by bylo lidem líp, kdybych tu nebyla. Věci by byli jednoduší. Pro mě i pro ně. Například Já bych se už nemusela trápit kvůli Chantelle a Tristanovi, protože to vypadá, že jsou spolu šťastní. Ale já jsem v depresích. Pořád myslím jen na ně. Potom je tu Collin. Ten by mohl klidně chodit s Charlie. Nebyla bych tu já, abych jim v tom bránila. Kluci by mi prostě nemuseli lámat srdce. Byla bych šťatsná. Nejspíš.

Give me love like her
'Cos lately I've been waking up alone
Paint splattered teardrops on my shirt
Told you I'd let them go

Ozvalo se pokojem a já se znuděně rozhlédla po pokoji. Natáhnula jsem se po telefonu, který byl na nočním stolku. Když jsem, ale na displeji viděla Collinovo jméno, měla jsem chuť mobilem hodit o zeď. Jenže..někdy spolu budeme muset mluvit. Nebude lepší , že to bude teď? Čím dřív tím líp?
Nebyla jsem si jistá.
"Ano?" Snažila jsem se, aby můj hlas zněl,co nejsilněji. Aby nebyl poznat můj pláč. Prsty jsem si hrála s tkaničkou od pyžamových kalhot.
"Juliette?" Collinův zmatený hlas se rozlehl na druhém konci linky. Zhluboka jsem se nadechla.
"Colline.."
"Co se děje?" Zeptal se zmateně.
"Já-já myslím, že náš vztah nemůže fungovat." Rychle jsem ze sebe vyklopila. Na druhém konci se zhostilo ticho. Mou nervozitu to ještě prohloubilo.
"Cože? Proč? Co se stalo? Udělal jsem něco špatně?" Pomalé slzy se mi začali řítit po tváři.
"Udělal jsi toho hodně." Zašeptala jsem. "Prostě mi nevolej. Nchoď k nám. Ve škole si mě nevšímej." Poslední slova a potom jsem zmáčknula červené tlačítko, které ukončilo náš hovor. 2:36. Můj první rozchod trval něco málo přes dvě minuty. Přes telefon. Nikdy jsem si to tak nepředstavolala. Navíc, vždycky jsem si myslela, že kluk se rozejde se mnou. Zabořila jsem hlavu do polštáře a nechala uvolnit všechny hlasité vzlyky, které jsem držela v sobě.

"Zlato? Co se děje?" Mamka opatrně nakoukla do mého pokoje a viděla mě sklíčenou ležet klubku na postely.
"Roze-šli jsme se s Collinem." Vzlykla jsem a ona si přisedla na mojí postel.
"Zlatíčko,to mě mrzí." Sedla jsem si a ona mě vtáhlado objetí.
Do objetí, které jsem vážně potřebovala.
"On..mě podváděl." Mamčiny ruce ztuhly.
"Cože?" Přikývla jsem. Na její rameno dopadaly moje slzy. Její nová krásná halenka byla zmářená.
"A-a já miluju někoho jiný."
"Koho?" Byla zametná. Já byla zmatená.
"Někoho s kým chodí moje nejlepší kamarádka." Slzy začaly na novo a ona mě znovu musela utěšovat.
"První láska a tak komplikovaná." Pozdechla si a potom mě jen pevně držela. Cítila jsem se líp. Ona mi pomáhala. Bylo to hezké. Protože od vedle se pořád ozýval smích.
A z mého pokoje hysterický pláč..
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kika Kika | 26. března 2013 v 19:07 | Reagovat

úžasné :O všetkích 18 častí :)

2 Betty Betty | 26. března 2013 v 22:43 | Reagovat

Je to skvělý !! Absolutně úžasný :) píšeš krásně ;) a chudinka Jull je mi jí líto :( a to jsem si říkala že Collin by mohl bejt fajn :D

3 Majuš Majuš | 27. března 2013 v 15:43 | Reagovat

Woho.. dalsia dokonala poviedka na svete a som hrda na to ze ju mozem citat :D Wau.. dievca .. pokracuj v tom! Pretoze to robis dokonale ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama